O programu

Program Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu

Cílem programu je podpořit zlepšení environmentální situace v ekosystémech a omezit nepříznivé účinky znečištění a dalších lidských činností na životní prostředí České republiky. Finanční prostředky z Norských fondů mají zároveň přispět ke zmírnění klimatické změny a prostřednictvím adaptačních opatření snížit zranitelnost obcí a regionů vůči této změně. Program řeší dvě základní oblasti kterými jsou „Životní prostředí a ekosystémy“ a „Adaptace a mitigace klimatické změny“

Více informací lze najít na stránkách Státního fondu životního prostředí České republiky

O projektu

i-AIRP's: Identifikace znečištění ovzduší na českopolském pohraničí

  • Číslo výzvy: NF Call 2A – 3.2.1.1
  • Výzva: Tromso – Monitoring kvality ovzduší, identifikace zdrojů a zpracování akčních plánů
  • Výše grantu: 15 104 117 CZK

Moravskoslezský kraj a zvláště jeho českopolská hranice patří dlouhodobě mezi území s nejvíce znečištěným ovzduším. Přestože se území kraje intenzivně monitoruje, je obtížné jasně definovat potřebné opatření na jednotlivých zdrojích znečišťování ovzduší, zejména díky hustoty osídlení, průmyslové výroby a specifické morfologii terénu, která propojuje české a polské území. Na hranici se nacházejí větší města, spojené s menšími sídlo do charakteristické Slezské zástavby. Každá tato lokalita má „vlastní“ problémy se zdroji znečišťování ovzduší. Akční plány, které vzniknou v rámci předkládaného projektu, pomůžou řešit problém s lokálními zdroji    zároveň  přispějí ke  snížení  znečištění ovzduší v celém regionu. Navrhovaná měření cíleně doplňují monitoring ovzduší (AIM) o 30 dílčích lokalit na českopolském pohraničí, které doplní současný model území, ale ve vazbě na lokální zdroje definují příčinu znečištění a nastaví možná opatření. Opatření uvedená v akčních plánech na základě měření, budou rozdělena podle ekologického přínosu a finanční náročnosti do seznamu, tak aby bylo možné budoucí prostředky využít co nejefektivněji. V projektu vzniknou dílčí akční plány pro zapojené obce/města a bude koordinován soulad s krajským akčním plánem. Do projektu budou zapojeny také vybrané polské obce. Kooperaci jednotlivých obcí zajistí klíčový partner RSTS, který jako právní subjekt obce sdružuje. Samotné měření proběhne na linii Opava, Bohumín, Karviná, Český Těšín, Třinec, Jablunkov a bude realizováno referenčními/ ekvivalentními metodami. Měřeny budou suspendované částice PMx, NO/NO2, meteorologické parametry a PAU. U skupiny PAU bude provedena hloubková analýza (diagnostické poměry) pro identifikaci původu PAU. Monitoring je tak naplánován na 18 měsíců.

Cíl projektu

Cílem projektu i-AIRP’s je identifikace zdrojů znečišťování ovzduší v „neměřených“ lokalitách pro potřeby zapojených partnerských měst a obcí a návrh řešení lokálních problémů znečišťování ovzduší. Akční plány budou vytvořeny ve spolupráci se zapojenými městy a obcemi pro jejich potřeby a budou připraveny na předložení do příslušného zastupitelstva, aby došlo k jejich následné realizaci.

Chci vědět více o plánovaných aktivitách a lokalitě ovlivněné projektem

O projektu

Informace o měřící technice

PMx

Analýza suspendovaných částic PM10 bude kontinuálně měřena referenčním analyzátorem PALAS Fidas 200 využívající optickou metodu. Základem je počítání částic prašného aerosolu různých velikostních frakcí pomocí metody ortogonální nefelometrie (měření rozptylu světla v úhlu 90°).

NOx​

K monitorování koncentrace bude využito moderních kontinuálních měřících analyzátorů ENVEA(Environement SA) AC32 založených na principu chemiluminiscence. Reakce oxidu dusnatého (NO) a ozónu (O3) v plynné fázi vydává charakteristickou luminiscenci s intenzitou přímo úměrnou koncentraci oxidu dusnatého.

PAU

Pro odběr vzorků a analýzu PAH je zvolen modifikovaný postup spočívající v odběru vzdušniny v měřících bodech pomocí odběrové aparatury sestavené z čerpadla LECKEL s odběrovou hlavicí PM10 osazenou křemenným filtrem vhodným pro kolektování pevné frakce ovzduší pro následnou analýzu polyaromátů.

Více informací o používáných měřících technikách najdete ZDE

Publicita

Aktuálně: Petrovice u Karviné - první částečná dílčí zpráva

První předběžné výsledky v podobě částečné dílčí zprávy si můžete stáhnout ZDE. 

Jednou z měřených lokalit na hranici jsou také Petrovice u Karviné. Jednotlivé lokality (3) byly proměřeny postupně, v Petrovicích probíhalo kontinuální měření od 2.4.2023 do 5.9.2023. Díky toho je možné posoudit trend a základní statistické parametry.

Lokalita

Průměrná koncentrace PM10

Maximální koncentrace PM10

areál Technických služeb

31,1 ug /m3

119 ug /m3

Petrovice 182

20,8 ug /m3

75 ug /m3

MŠ a ZŠ Petrovice

25,1 ug /m3

146 ug /m3

Petrovice celek

24,6 ug /m3

146 ug /m3

Průměrná koncentrace PM10 je velmi příznivá a naplňuje případný roční limit z 60%, je však nutné doplnit, že není změřené celé období topné sezóny. Odlehlá část Petrovice 182 vychází nejlépe, což pravděpodobně souvisí s plynofikací a odlehlostí od průmyslové výroby. Areál Technických služeb a školy jsou blízko sebe a mají i podobný charakter koncentrací. Vzhledem k tomu, že u školy probíhalo měření v létě, je výskyt koncentrací PM10 vyšší než 50 ug/m3 neobvyklý a pravděpodobně souvisí s nějakým zdrojem. Může se jednat o přilehlou komunikaci, blízkost nádraží i průmyslový areál. Rozhodně existuje lokální ovlivnění, které je možné řešit přímo v obci. Jednoznačným zdrojem je také úprava komunikace, která v létě probíhala.

 

Pro představu jaká data vznikají při měření v rámci projektu i-AIRP’s uvádíme data z jedné měřící kampaně v Ropici. Data byla změřena na konci roku 2022 (16.11.-20.12.) a odpovídají topné sezóně.

  • Průměr PM10: 47,6 ug/m3
  • Průměr PM2.5: 46,0 ug/m3
  • Počet koncentrací PM10 vyšších než 50 ug/m3: 38%
  • Počet koncentrací PM2.5 vyšších než 25 ug/m3: 69%
  • Maximum PM10: 164,8 ug/m3
  • Maximum PM2.5: 163,9 ug/m3
  • Průměrná teplota: -0,2. 0C, s propadem 11.12.2022

Oranžová čára znázorňuje limit pro 24hodinové koncentrace PM10 – 50ug/m3 a zelená limit pro 25 ug/m3.

Ve sledovaném období bylo několik nadlimitních epizod – 23. – 25.11.22, 2.-6.12.22 a 14. – 19.12.22.

Nejvíce vyčištěné ovzduší bylo v období 6.12. – 9.12.22.

Nejčastější směr větru v lokalitě je severní a jižní (modrá křivka). PM 10 je nejvyšší při ve směrech 270–60 stupňů, při 90 stupních (směr od TŽ) je naopak PM10 nejnižší.

 

Termín suspendované částice v sobě zahrnuje tuhé a kapalné částice různé velikosti do 10 ti mikrometrů, které jsou rozptýlené v ovzduší a vznášejí se. Gravitace je ovlivňuje málo, a tak se dokážou vznášet dny i týdny. S ovzduší je zpravidla odstraní až déšť (vlhkost). Z hlediska zdraví mají nejvýznamnější roli jemné částice PM10 s velikostí 10μm, a ještě menší částice PM2,5 s rozměrem 2,5μm a ty nejjemnější PM1 s velikostí pod 1 mikrometr. Neodborně se těmto částicím říká prach, ale pro pochopení jejich účinku, to není významná chyba. Velikost částeček rozhoduje, kam se v organismu po vdechnutí dostanou.

Ty nejjemnější s průměrem 1 mikrometr a menší se dostanou až do plicních sklípků a slouží jako nosič např. kovů nebo organických látek. Ty mohou přejít do krve a následně se hromadit v cílových orgánech.

Prachové částice v ovzduší, které pocházející přímo ze zdrojů se označují jako primární částice. Sekundární částice vznikají jako důsledek fyzikálněchemických procesů, zejména reakcí různých plynných látek. V současnosti se odhaduje, že můžou tvořit i více než 50 % měřených PM10. Sekundární prašností rozumíme částice reemitované ze zemského povrchu vlivem proudění ovzduší, někdy se pro ně používá termín resuspendované částice. Typickým přírodním zdrojem resuspendovaných částic je například saharský písek. Nejzávažnější je však resuspenze prachu z komunikací po „zimním zásypu“, pokud se ihned nečistí.

Smog je chemické znečištění atmosféry, způsobené lidskou činností. Chemické látky rozptýlené v ovzduší s podporou slunečního záření vzájemně reagují. Směs těchto látek významně ovlivňuje lidské zdraví. Slovo SMOG vzniklo spojením anglických slov SMoke FOG (kouř a mlha). Vznik smogu je dán existencí zdrojů znečišťování ovzduší a vhodných meteorologických podmínek. Na tvorbě smogu se podílejí průmyslové zdroje, lokální topeniště i doprava. Vznik smogu podporuje teplotní inverze, vysoká vlhkost, pomalu proudící vítr a velká intenzita slunečního záření. Tvar krajiny a nepřirozené překážky mohou smogové epizody protahovat mnoho dní. Při smogových situacích neproudí vítr.

Londýnský smog

Vzniká kombinací emisí ze spalování tuhých paliv s mlhou. Je typický pro zimní období. První epizody se objevují zpravidla v přechodném období, tj. na podzim, kdy dochází k velkým rozdílům teplot ve dne a v noci. Dlouhotrvající smogové situace jsou zapříčiněny zastavením pohybu znečištěného vzduchu a trvalým přísunem emisí ze
všech zdrojů. Londýnský́ smog obsahuje zejména oxid siřičitý́, oxid dusičitý́ a
prachové částice Smog vypadá jako špinavá mlha a má svůj charakteristický
zápach po spalování.

Los Angelský smog

Tento typ smogu byl popsán ve 40.
letech v Los Angeles. Na rozdíl od Londýnského je podmínkou vzniku dostatečné
množství oxidů dusíku, uhlovodíků (zejména těkavých), oxidů uhlíku a přízemního
ozónu. Tuto směs většinou do ovzduší dodává ve velkých městech doprava. K
rozběhnutí typické fotochemické reakce je potřeba ještě intenzivní sluneční
záření. Díky němu vzniká kyslíkový́ radikál (aktivní kyslík), který́ je velmi
reaktivní a ihned se účastní řady reakcí.

Smog výrazně ovlivňuje zdraví způsobuje dýchací potíže,
ovlivňuje nervový systém, snižuje imunitu organismu, má účinky mutagenní,
karcinogenní, genotoxické.

Limity jsou stanoveny v Zákoně o ochraně ovzduší, v současnosti 201/2012 Sb., v příloze č.1 a jsou v rámci EU harmonizovány.

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Maximální počet překročení

Oxid siřičitý

1 hodina

350 µg.m-3

24

Oxid siřičitý

24 hodin

125 µg.m-3

3

Oxid dusičitý

1 hodina

200 µg.m-3

18

Oxid dusičitý

1 kalendářní rok

40 µg.m-3

0

Oxid uhelnatý

maximální denní osmihodinový průměr1

10 mg.m-3

0

Troposferický ozón

maximální denní osmihodinový průměr1,2

120 µg.m-3

Benzen

1 kalendářní rok

5 µg.m-3

0

Částice PM10

24 hodin

50 µg.m-3

35

Částice PM10

1 kalendářní rok

40 µg.m-3

0

Částice PM2,5

1 kalendářní rok

20 µg.m-3

0

Olovo

1 kalendářní rok

0,5 µg.m-3

0

1- používá se osmihodinový klouzavý průměr

2- limit pro zdraví lidí, pro vegetaci existuje odlišný limit

Limitem je maximální přípustná koncentrace, která v dané době průměrování nesmí být překročená. Poslední sloupec pak udává maximální počet povolených překročení, takže například PM10 může překročit denní limit 35x za rok. Tento přístup umožňuje lépe regulovat zdroje v oblastech s opakovaným překračováním limitu.

Kromě uvedených limitů jsou v příloze 1 Zákona stanoveny limity např. pro těžké kovy a benzo(a)pyren. Látek v ovzduší, které mohou mít vliv na zdraví je samozřejmě daleko více, limity pro ně nenajdeme v Zákoně o ochraně ovzduší, ale existují i jiné zdroje, jako je WHO, nebo Evropská agentura pro životní prostředí, americká EPA atd. Tyto limity vycházejí ze stanovení zdravotního rizika pro člověka.

Požadovaná kvalita ovzduší je stanovena v Zákoně o ochraně ovzduší pro všechny „běžné“ škodliviny. Tím běžné je myšlena základní sestava, která je v celé Evropě stejná. Souvisí to zejména s historickou průmyslovou výrobou a sledováním nejvýznamnějších škodlivin, které do ovzduší emitovala (proto emise).

Jedná se o plynné látky, kam patří oxid siřičitý (SO2), oxidy  dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO) a tuhé látky, kam patří prach.

Látky, které vystupují koncentrované z komína se nazývají emise a látky rozředěné venkovním ovzduším se označují imise a je pro ně typické, že jsou v kontaktu s příjemcem znečištění = člověkem. Příjem škodlivin z ovzduší se označuje jako expozice, a to může být krátkodobá nebo dlouhodobá. Účinek znečišťujících látek na organismus záleží na délce expozice a na výši koncentrace znečišťující látky.

Výše popsané důvody měření vysvětlují, proč jsou zákonné limity různých typů. Existují limity hodinové, denní a roční. Každý limit je pouze společensky přijatelným rizikem, u většiny látek neexistuje bezpečná koncentrace, ale pouze předpověď počtu onemocnění, která jsou pro danou společnost „přijatelná“. Úroveň limitu proto stanovují odborníci i úředníci.  O limitech vám připravíme samostatné povídání.

Po zahájení 1. měřící kampaně  v rámci projektu i-AIRP’s pokračuje realizační tým VŠB monitoringem ovzduší na vybraných lokalitách podle harmonogramu a zároveň probíhá komunikace se starosty a pracovníky životního prostředí, zejména s ohledem na přípravu akčních plánů.

1

Petrovice u Karviné 1

16

Ropice3

2

Petrovice u Karviné 2

17

Bolatice1

3

Petrovice u Karviné 3

18

Bolatice2

4

Gódow1

19

Bolatice3

5

Gódow2

20

Karviná1

6

Bystřice 1

21

Karviná2

7

Bystřice 2

22

Karviná3

8

Bystřice 3

23

Karviná4

9

Vendryně1

24

Karviná5

10

Vendryně2

25

Český Těšín1

11

Vendryně3

26

Český Těšín2

12

Goleszow1

27

Český Těšín3

13

Goleszow2

28

Český Těšín4

14

Ropice1

29

Český Těšín5

15

Ropice2

30

Český Těšín6

V Březnu proběhlo jednání ke spolupráci VŠB TO Ostrava a Moravskoslezského kraje při přípravě akčních plánů. Zde si můžete prohlédnout prezentaci.

AIRPS-NF-prezentace

Na začátku února 2022 byly v rámci projektu i-AIRP’s zahájeny první měření, a to v lokalitách Petrovice u Karviné, Gódow, Bystřice, Vendryně a Český Těšín. V každé lokalitě se pravidelně odebírají vzorky a provádí kontinuální měření po dobu 30 dní. Vzorky se analyzují v akreditovaných laboratořích VŠB

Od listopadu 2021 se v rámci projektu i-AIRP’s realizační tým VŠB intenzivně zabýval výběrem měřících míst podle zadání projektu i v souladu se záměry obce, a to zejména s ohledem na připojení ke zdroji elektrické energie a zabezpečení. Probíhala komunikace se starosty a pracovníky životního prostředí, připravovala se měřící technika ve spolupráci s vítězným dodavatelem monitoringu společností ENVItech Bohemia, s.r.o.

Publicita

Kontakt

Mgr. Jiří Bílek, Ph.D.