Menu
Zájmová oblast je v česko-polském pohraničí. Při výběru lokality byly zohledněny výstupy dřívějších projektů, které potvrdily v této oblasti vysokou úroveň znečištění ovzduší a nejvíce problematických zdrojů, včetně přeshraničního přenosu. Přesné lokality pro pravidelné měření znečištění ovzduší budou vybrány po zahájení realizace projektu na základě komunikace se zapojenými městy.
Jednotlivé kategorie zdrojů emisí mají v celém Moravskoslezském kraji široké zastoupení, nejen v průmyslové oblasti (Aglomerace O/K/FM). U primárních emisí tuhých znečišťujících látek (TZL)
70,2% tvoří lokální topeniště, druhým v pořadí je s cca 19% průmysl, lokálně to však neplatí, zejména v průmyslových aglomeracích je to obráceně. Podíl dopravy na celkových emisích tuhých látek postupně také roste na cca 10% v roce 2018. Celkové množství produkovaných emisí TZL v oblasti je vyšší než emise vykazované v aglomeracích Praha a Brno, ale v roce 2018 byl nižší než v Ústeckém kraji (Emisní bilance ČHMÚ 2018). U benzo[a]pyrenu tvoří podíl emisí z lokálního vytápění přes 98% celkové roční emise v rámci ČR, klesá podíl emisí z velkých průmyslových zdrojů a dopravy. Celkové emise jsou v aglomeraci O/K/F-M výrazně vyšší než v aglomeraci Praha a Brno a souvisí to s nejvyšším emisním zatížením lokality v rámci ČR, také vlivem přeshraničního přenosu. V emisích SO2 a NO2 ze stacionárních zdrojů v aglomeraci naprosto převažují (95 %) emise zdrojů REZZO 1-3, roste význam dopravy pro emise VOC. V současné době se nachází mimo lokálních topenišť, na území aglomerace, přibližně 800 provozoven stacionárních zdrojů znečišťování. Rozmanitost těchto zdrojů, restrukturalizace průmyslu a změny v infrastruktuře regionu způsobují nové, často lokální problémy. Ty se musí řešit na úrovni obcí a měst a na ně je zaměřený předkládaný projekt.
Doba na realizaci aktivity – 3 měsíce.
Monitoring bude probíhat současně vždy v 5 ti lokalitách a to souvislá kampaň 30 dnů. V každé kampani budou odebrány navíc 3 vzorky suspendovaných částic pro analýzu PAU a diagnostiku pro identifikaci původu znečištění. Celkem bude proměřeno 30 míst na českopolské hranici, každé celkem 90 dnů. Z uvedeného počtu budou 4 místa budou v Polsku.
Systém měření je nastaven tak, aby byla každá lokalita proměřena v různých ročních obdobích, zejména topná a netopná sezóna. Tabulka 1 upřesňuje termíny měření, jejich posloupnost a propojení.
Měřené látky
Monitoring je zaměřený na problematické látky v ovzduší s největším dopadem na zdraví. Monitorovány budou:
Kontinuálně budou monitorovány PMx, NOx a meteorologické parametry. PAU a související diagnostika bude prováděna v odebraných vzorcích PM10. Vzorky bPM10 pro stanovení PAU budou odebírány v rámci každé měřící kampaně 3x. Celkem bude odebráno 270 vzorků PM10. Délka odběru bude mini. 24 hodin, v letních měsících bude 72 hodin, z důvodu nutnosti většího záchytu PM10, díky sezónního výskytu PAU.
Doba na realizaci aktivity – 20 měsíců (bezpečná rezerva pro kalibrace, stěhování a údržbu).
Hodnoty koncentrací měřených látek se budou pro další zpracování on line přenášet do databáze Inteligentního identifikačního systému – IIS, který vznikl na VŠB v rámci projektu IIS. Tento systém umí přijmout jakákoliv přenášená data, uložit je do strukturované databáze a dále s nimi pracovat podle zadaných algoritmů.
Data jsou vždy primárně uložena v primárně přeneseném formátu. V případě kontrol kalibrace, umožňuje systém IIS provést validaci naměřených hodnot korekčním faktorem. O validaci vznikne v systému záznam. U referenčních metod, které využívají kalibrované přístroje se validace zpravidla neprovádí. Výjimkou může být PMx stanovené ekvivalentní metodou, jehož korekční faktor se může mírně lišit podle období i místa. Kontrolu prachoměrů gravimetricky provádí VŠB u svých analyzátorů pravidelně.
Na základě úvodních setkání se zástupci všech 5 cílových oblastí, včetně zástupců polské strany, (Aktivita 1), stávajících informací o území a existujících strategických dokumentů v oblasti ochrany ovzduší budou identifikovány základní potřeby jednotlivých území. K jednání budou vyzváni zástupci příslušných obcí a krajského úřadu a kraje na české straně, gmin, powiatů, marszalkowského a vojvodského úřadu na polské straně.
Identifikované potřeby budou verifikovány na základě identifikace původu zdrojů a monitoringu (viz předchozí etapy).
Po identifikaci potřeb a výsledků měření (aktivity 1-3) zpracovatelé připraví formát Akčního plánu, který bude kompatibilní s Programem zlepšování kvality ovzduší MŽP, Strategií Moravskoslezského kraje na léta 2019-2027 a dalšími relevantními strategickými dokumenty. Akční plán se bude skládat z jednoho souhrnného akčního plánu (SAP), založeného na cca 5 místních akčních plánech (LAP). Návrh souhrnného akčního plánu bude připraven na základě vstupu partnerů a výstupů aktivit 1-3. Akční plány vedoucí ke zlepšování kvality ovzduší budou zpracovány do úrovně opatření pro jednotlivá projektová území. Místní akční plány na základě výstupů měření umožní zohlednit hlavní zdroje znečištění v dané lokalitě a přizpůsobit adekvátní opatření, při zohlednění lokálních specifik.
Součástí souhrnných akčních plánů bud mj.:
Identifikace dobré praxe v oblasti kvality ovzduší dle zaměření místních akčních plánů (s ohledem na typické zdroje znečištění jednotlivých oblastí) a identifikace zdrojů financování pro jednotlivá opatření akčních plánů.
V návaznosti na aktivitu č. 4 proběhne prezentace návrhů cca 5 místních akčních plánů představitelům cílových oblastí (Třinec, Karviná, Č. Těšín, Bohumín, Opava – včetně zástupců polské strany). Po prezentaci návrhů proběhne facilitovaná diskuze se zástupci cílových oblastí a budou zapracovány připomínky a doporučení k návrhům ze strany stakeholderů.
Doplněné návrhy místních akčních plánů budou předloženy k projednání v území.
Na základě projednaných místních akčních plánů bude připraven souhrnný akční plán, se kterým budou seznámeni také zástupci Moravskoslezského kraje a Slezského vojvodství.
V rámci místních akčních plánů bude připraven jednotný formát pro identifikaci konkrétních projektů v území.
